Prehľadná orientácia na tejto stránke:
|
|||
|
|||
|
|||
|
|||
|
|||
|
|||
|
|||
|
Keď bol Jarrod malé šteňa dostával žrať 3x denne granule K9 Selection - Growth formula. Spočiatku namočené v mlieku alebo bujóne. Neskôr, asi od 3 mesiacov, ich jedol aj suché. Od 12 mesiacov dostáva žrať 2x denne granule K9 Selection - Hi Performance formula. Granule nikdy neboli jeho pochúťka. Ako mladý pes, pri hmotnosti cca 50 kg zožerie približne 0,5 kg týchto granúl/deň. Najprv mu ich dám suché a nechám nech sa naje sám. Potom mu primiešam do nich nejaký zvyšok (kus mäsa, opražená párka, syr, prívarok, ryža), ktorý zvýšil z obeda alebo večere. Niekedy nezaberie ani toto a granule necháva, tak ho pekne z ruky dokŕmim. Vtedy býva úspešnosť zjedenia takmer 100%. Keď dostane mäso (bravčové varené, hovädzie surové) alebo vnútornosti - hlavne hovädzia pečeň alebo srdce, vtedy hlava len tak behá po mise a za okamih je jedlo zjedené. Toto však dostáva cca 1x týždeň a v ostatné dni bojuje s granulami.
Okrem toho na cvičáku dostáva odmeny ako kúsky párky, piškóty alebo mrkvu. Nepohrdne ani banánom, ohryzkom z jablka alebo pečeným koláčikom. V zime dostáva cca 2x týždeň primiešanú do granúl polievkovú lyžicu bravčovej masti. Vždy v nedeľu dostane veľkú kosť (hovädziu - špikovú alebo kĺb) a má o zábavu postarané.
Nakoľko trpel panostitídou (viď. stránka Zdravie
Jedáva v takmer v
rovnakú hodinu a na rovnakom mieste, na ktoré prichádza na povel "Jarrod
Miesto". Nech je pri akejkoľvek činnosti a kdekoľvek na záhrade vždy
pribehne. 
Výživa psov
Správná výživa, stejně jako pohyb na čerstvém vzduchu, čištění a ošetřování psa, má velký význam pro zabezpečení řádného růstu a zdravého vývoje psa. Pro krmení psů používáme různé potraviny, které jsou většinou směsí různých ústrojných a neústrojných látek. Tyto látky se označují jako živiny. K neústrojným živinám řadíme nerostné soli a vodu. K ústrojným živinám řadíme bílkoviny, tuky, cukry a vitamíny.
Živiny, které pes přijme v potravinách, mu zabezpečují:
 |
u mladých psů růst organismu, ale i doplňování a obnovu tkání, v dospělosti bílkoviny a stavební nerostné látky, |
|
dodání energie potřebné k udržení základních životních funkcí, k udržení tělesné teploty a pohybu (cukry a tuky), |
|
plynulost chemických přeměn v těle psa, na čemž závisí výkonnost a odolnost tkání i celého těla (vitamíny). |
K tomu, aby pes nebyl překrmený nebo naopak podvyživený, je výhodné dodržovat několik rad (zkušeností):
|
při předání štěněte od jednoho majitele ke druhému, nebo při převelení psa mezi útvary je nutné brát v úvahu skladbu dřívjejšího krmení a přechod na jinou stravu provádět postupne |
|
několikrát denně se krmí štěňata a mladší psi, březí a kojící feny nebo dle pokynů veterinárního lékaře nemocní psi, |
|
dospělé psy stačí krmit jedenkrát denně, denní dávka krmiva se většinou dělí ve dnech, kdy je pes používán pro službu, a to nejméně 2 hodiny před odchodem do služby se psovi dává 1/3 celkové dávky a zbytek po jedné až dvou hodinách po návratu ze služby |
|
po krmení je třeba zajistit psovi klid a odpočinek, |
|
pes musí dostávat krmení nejen v dostatečném množství, ale v potravě musí být zastoupeny všechny základní živiny bílkoviny, sacharidy, tuky, vitamíny a látky nerostné, |
|
krmení má být teplé 25 až 30 °C, tj. nesmí být horké ani studené. Pokud se krmí granulovaným krmivem, je třeba dodržovat pokyny uvedené většinou na obalu. V zimě je však třeba, aby pes dostával teplé krmivo, |
|
chuť k jídlu u psa zvýšíme nejen jeho pohybem na vycházkách, ale i občasnou obměnou stravy. Proto není žádoucí, aby pes měl denně jedno a totéž krmivo, |
|
kromě vhodného a dostačujícího krmiva je nutné, aby měl pes vždy dostatek čisté pitné vody. K napájení se používá samostatná miska, nesmí se používat stejná miska pro krmení a napájení. Miska na napájení má být vždy čistá a je třeba vodu v ní zejména v letních měsících několikrát za den měnit. V zimě se voda pro psa přihřívá a po napojenívylévá. Pes v zimě nepotřebuje tak často pít jako v letním teplém období,maso se psům vaří, nedoporučuje se krmit syrovým masem. |
Základní živiny, které pes potřebuje ke svému životu, jsou bílkoviny, tuky, cukry, minerály, vitamíny a voda:
Bílkoviny jsou nenahraditelnou živinou, představující hlavní součást organismu. Mohou určitým způsobem nahrazovat tuky a cukry.
Tuky jsou důležité jako zdroj a hlavní zásobárna energie a vitamínů A a D.
Cukry jsou hlavním zdrojem energie organismu. Vyskytují se ve formě jednoduchých cukrů (glukóza), nebo jako řetězce cukrů (škrob).
Minerální látky jsou nezbytné pro tvorbu kostí, zubů a tělních tekutin.
Vitamíny jsou důležité organické sloučeniny, regulující tělesné procesy, podporující odolnost a výkonnost organismu. Dělí se na dvě skupiny a označují se písmeny velké abecedy.
Vitamíny dodávají:
A - mléčné tuky, rybí tuky, tuky orgánů, vejce a šťáva z mrkve,
B1 - pivní kvasnice, rybí maso, játra, kyselé zelí a vejce,
B2 - vejce, játra, kvasnice, kyselé zelí,
B6 - kvasnice a rybí tuk,
B 12- ryby a játra,
C - kyselé mléko, syrová játra, kyselé zelí,
D - rybí tuk, mléko, vejce, sušené kvasnice, ozáření sluncem,
E - vaječný žloutek, klíčkový olej, pšeničné klíčky,
H - vnitřnosti a čerstvá zelenina,
K - játra, srdce, ledviny, ryby, čerstvá zelenina.
Voda tvoří asi 75 % hmoty organismu psa. Středně velký pes v klidovém stavu spotřebuje asi l litr vody za 24 hodiny.
Nedostatek vody pes těžko snáší.
Produkty živočišného původu používané ke krmení psů
|
odpadové maso, vnitřní orgány hospodářských zvířat, škvarky, ryby, mléko, mléčné výrobky a vejce. |
Produkty rostlinného původu používané ke krmení
|
ovesné vločky, těstoviny, kroupy, kukuřičná mouka, zlomková rýže, brambory, zelenina, chleba, pečivo apod. |
Minerální látky doplňujeme v potravě psů různými minerálními a vitamínovými přísadami.
Psům můžeme přidávat do krmiva téměř
všechny druhy zeleniny; pokud je jí nedostatek, můžeme ji nahradit mladými
kopřivami, řepnými listy, případně listy pampelišek. Denní dávka krmiva
pro psa je různá. Závisí na jeho velikosti, konstituci, stáří,
pohyblivosti a pracovním zatížení. V současné době je hodně propagováno
krmení suchým granulovaným krmivem, které existuje v několika druzích: pro
štěňata, březí a kojící feny a dospělé psy. Výhoda těchto krmiv je ve
snadné a rychlé přípravě, kdy odpadá vaření. Dávka krmiva bývá vyznačena
na obalech a řídí se hmotností psa.
Vitamíny rozpustné v tucích
vitamin A - má vliv na metabolismus bílkovin a ukládání glykogenu v játrech, ovlivňuje syntézu nukleových kyselin a účastní se procesů přenosu genetické informace (je pokládán za vitamin růstový), podílí se na tvorbě pigmentu oční sítnice rhodopsinu
|
nedostatek: dochází ke vzniku šerosleposti, zhoršení implantace embrií u fen, zhoršení regenerace epitelových buněk sliznice orgánů dýchací, trávicí a močopohlavní soustavy |
|
hypervitaminóza vitaminu A může vést k deformacim kostí |
|
zdroj: rybí tuk, vejce, mléční výrobky a játra |
ß-karoten (provitamin) - ovlivňuje správnou činnost žlutého tělíska a tím i normální průběh březosti, dále má vliv na růst a zdravotní stav štěňat a jejich životaschopnost
|
zdroj: čerstvá zelenina |
vitamin D - ovlivňuje metabolismus vápníku a fosforu, zvyšuje jejich vstřebávání v tenkém střevě a ovlivňuje ukládání vápenatých solí v osifikačních centrech kostí jakož i vstřebávání horčíku a jeho ukládání v kostech
|
nedostatek: vede k rachitidě nebo osteomalácii - měknutí kostí, |
|
předávkování - trávicí poruchy, ztráty na hmotnosti, demineralizace kostí, hypervitaminoza tohoto vitaminu způsobuje |
|
zvápenatění měkkých tkání jako jsou plíce, játra a ledviny a často se spojuje se špatným skusem, u březích fen může vést k poškození štěňat potřeba vitamunu D je vyšší u rostoucích psů a psů v reprodukci |
|
zdroj: komerční preparáty |
vitamin E - chrání krevní cévy a svaly, předchází neplodnosti
|
nedostatek: u psů vyvolává ireverzibilní zastavení spermiogeneze, u fen může nedostatek způsobit potraty |
|
zdroj: obilní klíčky, mléko, játra |
|
vitamin K - ovlivňuje srážení krve tím, že se zúčastňuje syntézy bílkovin, které jsou potřebné pro srážení krve |
|
nedostatek: zvýšená náchylnost ke krvácení a poruchy srážlivosti krve |
|
hypervitaminoza u psů nepřichází prakticky v úvahu |
Vitamíny rozpustné ve vodě
vitamin B1 - zúčastňuje se syntézy cukrů na tuky, je pokládán za aktivní složku nervového systému pro svůj stimulační účinek na periferní nervstvo
|
nedostatek: může se projevit u psů dlouhodobě krmených pouze tepelně upravovaným masem |
|
hypovitaminóza se projevuje ztrátou chuti k jídlu, zaostáváním v růstu, poruchami vidění a oslabením srdeční činnosti, dále ztrátou koordinace pohybů, křečemi a paralýzou - zvíře může uhynout, pokud takto postižené zvíře přežije hypovitaminózu vitaminu B1 poškození je trvalé |
|
zdroj: pivovarské kvasnice, obilní klíčky, mléko, vejce, syrové maso vitamin B2 - riboflavin |
|
nedostatek: snížení tvorby glykogenu v játrech, zpomalení růstu štěňat, nechtenství, vypadávání srsti a zhoršování pigmentace srsti, u fen se projevuje sterilitou a porody málo schopných a mrtvých štěňat - může vzniknout při krmením pouze granulovaným krmivem bez přídavku přirozených složek |
|
zdroj: kvasnice, mléko, mléčné výrobky, vejce, čerstvá zelenina, játra, ledviny |
vitamin B2 - pyridoxin - podílí se na činnosti nervové a pohybové soustavy, kůže a pohlavní soustavy, je potřebný v metabolismu sacharidů a mastných kyselin a v cyklu kyseliny citronové
|
nedostatek: dochází k němu zvláště po podávání antibiotik, při vyšším obsahu tuků a cukrů v potravě a při dlouhodobém krmení vařenou a méně hodnotnou potravou |
|
hypovitaminóza - projevuje se sníženou žravostí, zvracením, anémií, průjmem, zhoršením koordinace pohybů, ochrnutím končetin, křečemi, slepotou, také je možno pozorovat změny na kůži v podobě suché a šupinaté pokožky a vypadávání srsti, u fen dochází k poruchám plodnosti |
|
zdroj: pivovarské kvasnice, svalovina, čerstvé ryby, otruby, obilní klíčky vitamin B 2 - kobalanin - je důležitý pro tvorbu hemoglobinu |
|
nedostatek: nechutenství, anémie, mokvavé záněty kůže, vypadávání srsti |
|
zdroj: kvasnice, játra, hovězí maso, mléko, rybí moučka |
vitamin H - působí v metabolismu aminokyselin a mastných kyselin, jeho deficit se projevuje při dlouhodobém krmení syrovými vejci
|
nedostatek: onemocnění kůže, vypadávání srsti, ztráta hmotnosti |
|
zdroj: ryby, játra, kvasnice, mléko |
kyselina nikotinová - účastní se mnoha enzymatických reakcí v metabolismu cukrů, tuků a bílkovin
|
zdroj: kvasnice, mléko, vejce, pšeničné klíčky |
kyselina pantotenová - je součástí koenzymu A
|
nedostatek: trávicí poruchy, depigmentace a vypadávání srsti, ztráta hmotnosti |
|
zdroj: játra, ryby, obilní klíčky, otruby, kvasnice |
kyselina listová - hypovitaminóza se vyskytuje především po delší léčbě antibiotiky a sulfonamidy, projevuje se anémií, tukovou degenerací jater, zpomalením růstu štěňat
|
zdroj: játra, kvasnice, obilní klíčky |
cholin - zabraňuje ukládání tuku v játrech, ovlivňuje přenášení nervových vzruchů
vitamin C - nezbytný pro vývoj a funkci mezibuněčných složek kosterní tkáně, jeho potřeba vzrůstá při stresových stavech, onemocněních a při zkrmování méně hodnotné potravy, nebo při jednostranné výživě granulovanými krmivy
|
nedostatek: slabost, průjmy, krvácení v podkoží a na sliznicích, vypadávání zubů, bolesti kloubů |
|
zdroj: čerstvé syrové maso,
zelenina, ovoce, obilní klíčky |
Krmiva živočišného původu
Nejlepším krmivem pro psy je maso: je nejpřirozenější a nejstarvitelnější. Pokud je maso ze zdravých zvířat, je možno podávat ho syrové, protože vařením ztrácí část výživné hodnoty. Naopak maso z nuceného výseku by mělo být vždy tepelně zpracováno z důvodů možného přenosu parazitálního onemocnění.
Vnitřnosti: i když jsou hodnotným krmivem je nutno zkrmovat je opatrně - mají vyšší obsah kolagenu, fosforu a někdy i těžkých kovů. srdce: má příznivé složení bílkovin, ale vyšší obsah tuku Dobrým krmivem jsou i ledviny, mozek a je-li k dispozici i krev. Totéž platí pro hovězí předžaludky, vemena, žaludky žvířat a dělohy. Slezinu je možno krmit pouze opatrně - způsobuje průjmy. Střeva a plíce se do krmné dávky zařazují především z důvodu zasycení - samy o sobě nemají vysokou výživnou hodnotu. Játra jsou výbornym krmivem, především proto, že obsahují hodně kvalitních bílkovin, glykogenu a vitamínů. Jejich nevýhodou je však nebezpečí výskytu reziduí léčiv, chemikálií a těžkých kovů, proto se nedoporučuje zařazovat tyto na jídelníček pravidelně. Při častém zkrmování vnitřností je nutné vyvážit vysoký obsah fosforu v nich přídavky vápníku do krmiva, aby nedocházelo k poruchám zdravotního stavu, hlavně u gravidních fen a rostoucích štěňat.
Chrupavky: přes jejich malou stravitelnost obsahují hodně potřebných minerálních látek a zvyšují chutnost potravy.
Kosti jsou zdrojem minerálních látek, zvlášť vápníku a fosforu. Je dobré psům je podávat mimo hlavní krmení, protože mimo živin jsou pro psy i doboru zábavou. Přednost dáváme kostem měkým z mladých zvířat. Tvrdé a lámavé kosti (např. králíků či drůběže) jsou pro psa nebezpečné. Jejich úlomky mohou poškodit stěnu trávicího traktu a způsobit tak těžké zdravotní komplikace. Předávkování kostí může vést k zácpě (zvlásť u starých psů). Drůbeží odpady jako jsou hlavy, běháky, střeva se zkrmují poměrně často, je dobré je tepelně upravit, jako prevenci proti infekčnímu onemocnění (salmonela).
Vepřové maso a odpady z něj nejsou pro psy příliš vhodné, protože obsahují vysoký podíl tuku na rozdíl od masa rybího, které je vynikajícím zdrojem esenciálních aminokyselin, vitamínů a důležitých mikroprvků. Je nutné podávat rybí maso tepelně upravené a zbavené dlouhých, ostrých kostí.
Mléčné výrobky - samotné mléko je výborným zdrojem hodnotných bílkovin, vitamínů a minerálních látek Pravda je, ze některým psům chybějí potřebné enzymy k trávení mléka, a to potom u nich vyvolává průjmy (takovým psů nelze mléko samozřejmě podávat). Pokud ale víme, že náš pes mléko snáší, není nejmenší důvod mu ho nedopřát - toto ovšem musí být čerstvé nebo kyselé, mléko nakyslé způsobuje trávicí potíže. Jogurt je přímo vynikajícím krmivem hlavně pro svuj obsah mléčných bakterií (nejedná-li se ovšem o tzv. trvanlivý jogurt). Tyto bakterie osidlují sliznici trávicího traktu a zabraňují tak pomnožení choroboplodných zárodků. Lze ho také použít po průjmových onemocneních nebo po podávání antibiotik, kdy je zapotřebí rychle doplnit střevní sliznici příznivou mikroflórou.
Hodnotným krmivem s vysokým obsahem bílkovin, tuků a minerálů jsou sýry, které psi obvykle rádi přijímají.
Další hodnotnou potravou pro psy jsou vejce. Celá vejce zkrnujeme jen ze zdravotně kontrolovaných chovů a tepelně upravená (i když je asi pravdou, že nebezpečí vyplývající ze zkrmování syrových bílků se poněkud přehání. Není zatím prokázáno, že by zkrmování jednoho syrového vejce denně vedlo u psa střední velikosti ke zdravotním obtížím).
Zdrojem energie jsou tuky, které jako takové přidáváme do potravy jen psům s nedostatečnou živou hmotností nebo psům v extrémní zátěži. Ve větším množství je však nutné dávat pozor na průjmy.
Zdrojem vitamínu B jsou kvasnice.
Krmiva rostlinného původu
z těchto se nejčastěji zkrmují:
obilní šroty a ovesné vločky: podáváme zpravidla spařené pro zvýšenou stravitelnost. Pokud jsou zkrmovány jako otruby, jsou dobrým zdrojem hrubé vlákniny. Jejich zařazením do krmné dávky ovlivňujeme konzistenci výkalů a snižujeme tak riziko průjmů či naopak zácpy.
rýže, brambory, těstoviny se musí vařit, protože v syrovém stavu jsou pro psa nestravitelné.
zelenina a ovoce: zkrmujeme syrové,
vzhledem k vysokému obsahu vitamínů, které jsou vesměs termolabilní a
tepelnou úpravou dochází k jejich
degradaci. Ze zeleniny psi zvlášť rádi přijímají mrkev, ať již celou
nebo nastrouhanou. Mrkev má navíc velice
dobré dietetické účinky, proto je vhodné podávat ji psům s trávicími
problémy.
Jsou to: veškerá krmiva
obsahující kakao, které je pro psy toxické a ve větších dávkách může
psa i usmrtit. Luštěniny
stejně jako čerstvý chléb a některá zelenina (např. kapusta, kedlubna, květák)
působí nadýmavě, proto je zařazujeme
do krmných dávek jen v malých
dávkách. Kukuřici stejně jako ostatní obiloviny lze zkrmovat pouze po
tepelné úpravě. Kořeněné
a solené potraviny (uzeniny, kuchyňské zbytky atd.) jsou pro psa škodlivé a
v krmné dávce by se měly objevit
jen výjimečně, a to v minimálních dávkách. Výsledkem jejich častějšího
podávání psům mouhou být trávicí potíže, onemocnění
jater a ledvin či záněty anílních váčků a zhoršení kvality srsti.
Správné krmení psů
Ukazatelem správné úrovně výživy je u psů správný růst a vývin štěňat, u dospělých psů kondice, zdravotní stav, kvalita srsti a výkonnost psa. U štěňat je nutné sledovat, je-li jejich vývin typický pro dané plemeno, nástup výměny srsti a zubů. Odchylky od normálu mohou být zapříčiněny i chybami ve výživě. Nevyrovnaná či nedostatečná výživa vápníkem, fosforem a vitamínem D může mít za následek, zvláště u štěňat velkých plemen, křivičné změny na kostře. Tyto změny bohužel pes nese celý svůj život. Nedostatečná výživa vitamíny má kromě různých metabolických poruch za následek i oslabení imunitního systému, což má za následek sníženou odolnost vůči infekčním a invazním onemocněním. Kromě správného tělesného vývoje štěněte závisí na dostatečné výživě v mladém věku i psychický vývin psa.
Při chronickém stresu z nedostatku potravy dochází k poruchám na úrovni myelinizace nervových vláken. To má za následek dramatické změny v chování a emocionální stabilitě psa v dospělosti (Rosenweig a Leiman 1968). Pes, který dětství stráví v podmínkách nedostatku potravy, může být i hodný a snadno ovladatelný, ale ve chvíli, kdy jde o jídlo, se jeho reakce mohou stát nevypočitatelné. Je naprosto nezbytné, musíme-li z nějakých důvodů (např. standard velikosti plemene aj.) trvat na omezeném přísunu živin, zabezpečit pejskovi nezbytnou živinovou úroveň a umožnit mu nasycení balastními krmivy.
Krmení a kondice
U dospělých psů je ukazatelem správné výživy kondiční stav. Obezita vzniká nejen při nadbytku potravy, ale i při její nevhodné skladbě, zejména při vyšším zastoupení glycidových krmiv a tuků. Nadváha je u chovných psů příčinou snížené pohlavní aktivity, u fen pak může způsobit tichou říji, zhoršení ovulace, snížení počtu štěňat a v extrémních případech mohou vznikat poruchy koncepce (Meyer, in Kienzle 1990). Jestliže pozorujeme, že pes nežádoucím způsobem zvyšuje svou tělesnou hmotnost, musíme samozřejmě jeho krmnou dávku upravit. Pokud možno ve zvýšené míře zařazujeme syrovou zeleninu a krmiva s vysokým obsahem vlákniny. Platí pravidlo, že vhodnější je pro úpravu tělesné hmotnosti intenzivní pohyb. Je vhodné a zdravé zařadit psovi jeden den hladovky v týdnu. V tento den pes dostává jen tekutiny, případně potravu jen symbolicky (např. kousek ovoce, kost). V období redukční diety by měl pes dostávat asi 60 % energetické hodnoty krmné dávky psa s váhou odpovídající plemeni (Fogle 1993). U starých psů a psů se sníženou aktivitou lze tuto úroveň snížit ještě výrazněji (cca o 10 %),ale nic se nesmí přehánět. Naopak, pokud je zapotřebí podpořit růst psa nebo zvýšit jeho hmotnost, energetickou úroveň krmné dávky zvyšujeme zařazením krmiv glycidových nebo krmiv s vyšším obsahem tuku. Je však zapotřebí brát v úvahu individualitu toho kterého psa v metabolismu tuků a cukrů, protože jejich nadbytek v potravě může způsobit trávicí poruchy.
Krmení a srst
Nejviditelnějším a nejnápadnějším ukazatelem úrovně výživy psa je kvalita srsti. Zdravý pes s odpovídající výživou má srst zdravou, lesklou, srst typem a délkou odpovídající plemeni. Pokud má pes srst matnou, řídkou, vypadávající, období výměny srsti se nepřiměřeně prodlužuje, případně vznikají kožní onemocnění, dá se předpokládat, že daný stav souvisí s chybami ve výživě a je tedy nutné krmnou dávku upravit. Příčiny nedostatků mohou být různé (například nedostatek kvalitních bílkovin, nevhodné složení tuků, nedostatek minerálních látek a vitaminů, v úvahu přichází i možnost alergické reakce na některou složku krmiva). V případě přecitlivělosti na různé složky potravy se zpravidla doporučuje vypustit z krmné dávky konzervovaná a suchá krmiva, která obsahují konzervační látky, barviva apod. Dále se doporučuje snížit dávku bílkovin v krmné dávce. Mugford (1986) doporučuje dietu sestavenou z jedné třetiny kvalitního masa a dvou třetin rýže s dostatečnou dotací minerálních látek a vitamínů.
Jak často krmit?
Toto je poměrně dobře vyřešená problematika. Základní schéma uvádějí například Kuntová a Doležal (1995): věk (měsíce) / počet krmení za den
1-2 .........................5-6
2-4..........................4-5
4-6..........................3-4
6-12........................2-3
12-16......................1-2
později.....................1 (nejlépe večer)
Krmení dle věkových kategorií (I.)
Krmení štěňat
Po dobu kojení dostávají štěňata od matky veškeré živiny mlezivem a mateřským mlékem. Zdravá fena je obvykle schopná odchovat celý vrh, protože množství vytvářeného mléka je přímo závislé na počtu štěňat. Nedostatečná tvorba mléka je občas pozorována u extrémně velkých vrhů, při onemocnění feny nebo štěňat. Nedostatek mléka poznáme na neklidu štěňat a jejich malých hmotnostních přírůstcích. V takovém případě je nutné štěňata okamžitě začít přikrmovat bez ohledu na věk. Pokud štěňata osiří, je nutné jim zabezpečit náhradní výživu v plném rozsahu. Vzhledem k citlivosti trávicího traktu u malých štěňat je však jistější, spolehnout se v tomto období na komerční výrobky. Při přípravě mléčných náhražek z jakýchkoliv zdrojů je nutné dodržet teplotu potravy 38-39 °C. Stejně tak je potřeba dbát na zvýšenou hygienu. Krmení vždy připravujeme čerstvé - mléčné náhražky poměrně rychle podléhají zkáze a mohou být příčinou trávicích potíží štěňat. Přikrmovat štěňata je možné od 3. týdne stáří. Podáváme většinou vařené kvalitní maso, masový vývar a vývar ze zeleniny, tvaroh, vaječné žloutky, piškoty. Dávky potravy je nutné zvyšovat pozvolna. Denně by se mělo krmit v prvním měsíci 4krát, ve druhém měsíci již 5 až 6krát. Dávky krmiva jsou adlibitní. Rostlinná krmiva je nutné zařazovat postupně, nejprve v malých dávkách, aby nedošlo k poruchám trávení.
Krmení mladých psů
Když štěně dosáhne poloviční hmotnosti dospělého psa, má v té době dvojnásobnou potřebu důležitých živin (Sova 1987). Krmení mladých psů musí být kvalitní, protože vývojové vady způsobené výživou se v pozdějším věku nedají odstranit. Dvě třetiny krmné dávky mají tvořit živočišná krmiva. U psů, kterým hrozí přerůstání je nutné od 4. až 12. měsíce věku omezit mléčné bílkoviny. Velice důležité jsou v tomto období přídavky minerálních a vitamínů. Štěně je nutné navykat i na ovoce a zeleninu. Velmi dobré je přidávat do krmení strouhanou mrkev.
Krmení dospělých psů
Dospělého psa je možné krmit jednou denně. Je velice důležité dodržovat pokud možno co nejpřesněji dobu krmení, protože se psovi v této době začne v důsledku působení reflexů vylučovat zvýšené množství žaludečních šťáv a trávicí trakt se připraví na příjem potravy Dále je nutné štěněti zajistit klid na trávení -nejvhodnějším termínem pro krmení je večer. V tu dobu také psi končí svoji aktivitu. Někteří psi ztrácejí chuť při pohledu na misku plnou potravy. V takovém případě je nutné i v dospělém věku rozdělit krmení na dvě dávky.
Od 18. měsíce věku, kdy většina plemen ukončí svůj růst a vývoj, se snižují požadavky na přísun živočišných krmiv. Od tohoto období by měla rostlinná krmiva tvořit nejméně jednu třetinu krmné dávky. Nižší poměr není vhodný, hlavně kvůli optimálnímu obsahu vlákniny Jen u sportovních a služebních psů může být zastoupení živočišných krmiv vyšší (1:1 až 2:1). Krmná dávka by měla být zpracována tak, aby ji pes musel sníst celou a nemohl z ní vybírat jednotlivé složky. Na vhodnou konzistenci krmiva si každý chovatel musí přijít sám. Jsou psi, kteří nejedí krmiva kašovitá, jiným zase nechutnají granule. Krmivo má být vlažné, přiliš horká krmiva stejně tak i krmiva mražená způsobují záněty trávicího traktu. Je vhodné kontrolovat množství a konzistenci výkalů, protože jsou dobrým indikátorem kvality krmné dávky a zdraví psa.
Krmení dle věkových kategorií ( II. )
Krmení březích fen
Nároky na živiny se u gravidní feny zvyšují až ve druhé polovině březosti. Po 4. týdnu gravidity je třeba obvyklé dávky krmiva zvýšit o 40 až 70 %. Účelem tohoto opatření je především to, že před porodem fena přijímá nižší dávky krmiva a zvýšením příjmu krmiva zabráníme přiměřenému poklesu živé hmotnosti po porodu. Ve druhé polovině březosti je nutné krmnou dávku rozdělit na 2 až 3 porce/den, protože trávicí trakt je tísněn rostoucí dělohou a snižuje se jeho kapacita oproti normálnímu stavu. Fena by během březosti měla zvýšit svou hmotnost o 20 až 25 % (Meyer et al. 1985a). Krmná dávka březí feny musí obsahovat dostatek kvalitních bílkovin s optimální složením aminokyselin a energie. Zvláště je nutné v této době dát pozor na množství dodávané energií. Příliš vysoký přívod glycidových krmiv vede k nadměrnému růstu plodů, a tím i k nebezpečí těžkých porodů. Je nesmírně důležité zabezpečit dostatečný přísun vápníku a fosforu a jejich správný poměr, který by v tomto období měl být okolo 1,7:1. Stejně tak je důležitý i dostatečný přívod železa jako prevence anémie.
Krmení laktujících fen
Výživa kojící feny musí odpovídat produkci mléka. U normálních vrhů (do 5 štěňat) se produkce mléka pohybuje okolo 2 % živé hmotnosti. Při větším počtu štěňat je to až 5 % živé hmotnosti. Z toho jasně vyplývají vysoké nároky na přívod živin potravou. Mlékem vydané živiny musí být v potravě obsaženy ve vysoce stravitelných formách. Rozhodující je zabezpečit feně dostatečný přívod energie, a to u početnějších vrhů bývá problematické. Energie v potravě kojící feny je obsažena ve formě glycidů (10 až 20 %) a tuků. Tuky se přidávají za účelem zvýšení koncentrace energie. Vhodné jsou všechny druhy tuků živočišného i rostlinného původu. Rostlinné oleje jsou výborným zdrojem kyseliny linolové, která se ve zvýšené míře vylučuje mlékem. Její nedostatek může mít za následek kožní onemocnění. Při nadbytku tuku a současném nedostatku glycidů (tedy zdroje pohotové energie) může dojít ke vzniku ketóz. Bílkoviny musí být v krmné dávce kojící feny též vysoce kvalitní. Nižší zastoupení bílkovin v krmné dávce feny vede k jejich nedostatku a ke snižování produkce mléka s následnými dopady na zdravotní stav štěňat. Důležitý je v krmné dávce kojící feny především poměr mezi vápníkem a fosforem, který by měl být poněkud širší než v běžné krmné dávce, a to 1,7: l. Při nesprávném poměru těchto dvou makroprvků dochází ke zdravotním poruchám, jako je poporodní eklampsie, odvápnění kostí apod. V této době je také podstatné nespoléhat na přirozené zdroje makroprvků a naopak je v různých speciálních přípravcích. Totéž platí i o mikroprvcích. V době kojení má fena vysoké nároky na přívod Zn a Cu. Relativní nedostatek Zn vzniká při předávkování vápníku. Aby fena mohla v tomto období přijmout dostatečné množství potravy, rozdělíme denní dávku na 3 až 5 krmení. Krmivo musí být lehce stravitelné. Nadbytek krmiva, které v této době musí fena přijmout, někdy způsobí průjem, zvláště v prvních dnech po porodu. V takovém případě zařazujeme do krmné dávky krmiva s příznivými dietetickými vlivy jako je strouhaná mrkev, vařená rýži apod.
V období odstavu štěňat se krmná dávka feny upravuje takto:
|
den před odstavem se nekrmí, podává se jen dostatek vody; |
|
v den odstavu se feně podá jen asi 1/4 záchovné dávky; |
|
první den po odstavu štěňat asi 1/2 záchovné dávky; |
|
druhý den po odstavu 3/4 záchovné dávky; |
|
třetí den po odstavu celou záchovnou dávku (Sebuneman 1992). |
Za normálních okolností u nás odstav štěňat neprobíhá jednorázově. Toto omezení příjmu potravy vede k šetrnému zaprahnutí feny, a tím i rychlejšímu převedení štěňat na běžný typ potravy.
Krmení starých psů
Pes se po 8. roce svého života dostává do tzv. stařeckého věku, který se projevuje nižším využíváním potravy (Malík 1984). Z krmné dávky starých psů je proto nutné vyloučit těžko stravitelná krmiva s vysokým obsahem kolagenu a elastinu (vnitřnosti). Kosti lze podávat jen v omezené míře s ohledem na stav chrupu. Je taktéž nutné snížit obsah bílkovin v krmné dávce, aby se zbytečně nezatěžovala játra a ledviny Potrava by měla být lehce stravitelná (kvalitní svaloviny, játra, ledviny, slezina, mléčné výrobky, obilní šrot a vločky a těstoviny). Krmivo je vhodné podávat v poněkud řidší konzistenci a zařazovat 1 až 2 hladové dny v týdnu.
Krmení dle věkových kategorií ( III. )
Krmení pracovních psů
Pracovní psi s vyšší zátěží vyžadují vyšší koncentraci energie v krmné dávce, přičemž upravujeme energii krmné dávky podle aktuální zátěže psa.Zkrmujeme ve zvýšené míře potravu kvalitní a lehce stravitelnou, která zbytečně nezatěžuje trávicí trakt. Psům, kteří pracují ve tvrdších klimatických podmínkách, je dobré zvýšit energetickou úroveň krmné dávky přídavkem tuků. Mezi krmením psa a pracovním nasazením je nutné zachovat časový odstup. Za běžných okolností to bývá 12 hodin.
Krmení sportovních psů
Vzhledem k vysokým nárokům kladeným na tyto psy je nutné v období zátěže upravit krmnou dávku tak, aby měla adekvátní obsah bílkovin a energie. Zdrojem energie jsou zde živočišné tuky a rostlinné oleje. V této době také výrazně stoupá potřeba vitaminu E a selenu.
Krmení nemocných psů
Nechutenství je jedním ze základních problémů spojených s výživou nemocných psů. Najít něco, co chutná i nemocnému psovi, je někdy obtížné. Přitom nároky nemocných zvířat jsou většinou podstatně vyšší než zvířat zdravých. Jen zvýšení tělesné teploty o 1 stupeň vede ke zvýšení metabolismu o 10 % (Leibetseder 1982). Krmná dávka nemocného zvířete by měla splňovat několik základních podmínek:
1.Pozornost je třeba věnovat složení diety, aby byla kompletní a vyvážená. Při nechutenství je možno zvýšit dávku vitamínů a minerálií.
2.Dieta by měla být vysoce stravitelná.
3.Dieta musí mít vysokou koncentraci živin, aby se omezilo množství krmiva, které zvíře musí přijmout.
4.Denní dávku je dobré rozdělit do 3-4 krmení.
5.Jídlo podávat teplé, protože teplota podporuje chuť.
6.Je možno zvýšit obsah živočišného tuku v dietě, protože ten zvyšuje chutnost krmiva.
7.Krmiva by měla být spíše vlhká, opět kvůli chutnosti.
8.Jídlo odstraňovat po 10-15 minutách,
čerstvé jídlo bývá přijímáno lépe.
Čím krmit?
Řada majitelů psů řeší otázku, jaká jsou nejvhodnější krmiva pro jejich psa. Chovatelé jsou rozděleni na dva tábory. Jedni tvrdí, že nejlepší je pouze tradiční potrava, druzí zase nedají dopustit na krmiva kompletní, granulovaná. Jako vždy je pravda asi někde uprostřed. Strava psa by především měla být pestrá. Platí naprosto jednoznačně, že jednostranná výživa v sobě vždy skrývá nebezpečí nedostatku toho či onoho, co pejsek zrovna potřebuje. Pro kompletní krmiva hovoří výsledky některých studií, které ukazují, že psi krmení kompletní dietou mají vesměs lepší biochemické ukazatele krve a také lepší výsledky výkonnostních testů (Tlučhoř 1996). Vzdor tomu je však kompletní krmiva nutno hodnotit poněkud opatrně. Názory, že kompletní krmiva v sobě obsahují všechno potřebné pro výživu psa, však poměrně dobře vyvracejí Kráčmar et al. (1997), kteří rozsáhlým vyšetřením řady kompletních krmiv dospěli k závěru, že ne všechna krmiva splňují to, co je deklarováno na jejich obalu. Původ surovin, ze kterých jsou tato krmiva vyrobena, vůbec nejsme schopni zjistit. Také zastoupení rostlinných komponentů je pro nás velkou neznámou. Stejně tak spoléhání se na to, že tato krmiva již není nutno doplňovat vitaminy a minerály, je poněkud ošidné. Krmení pouze tradičními krmivy vede v mnoha případech ke karencím minerálních látek a vitaminů. Důsledky toho jsou patrné na výstavách u mnoha štěňat psů velkých plemen. Také se dosti těžko definují změny, ke kterým dochází zvláště u bílkovin v průběhu vaření. Z těchto důvodů lze téměř jednoznačně doporučit krmení kombinací kompletních a tradičních krmiv. Pokud je krmná dávka rozdělena do několika krmení, je možno jednotlivé typy krmiv střídat i během dne. Jejich současné krmení v jedné krmné dávce není příliš vhodné vzhledem k rozdílné stravitelnosti. Pokud krmíme psa jednou denně, pak střídání krmiv provádíme po dnech. Ať již krmíme jakákoliv krmiva, je nesmírně důležité zachovat v krmné dávce dostatečný podíl rostlinných krmiv Jedná se zde především o zdroj vlákniny, kterou pes potřebuje pro normální funkci trávicího traktu. Je nutné v krmné dávce udržet množství vlákniny mezi 3-4 %, a to bez rostlinných krmiv je trochu problém. Jako nutná se jeví dotace vitaminů a minerálních látek bez ohledu na jejich deklarovaný či předpokládaný obsah v krmivech. Zde se jedná především o jistotu, že pes tyto látky dostává v dostatečném množství a ve využitelných formách.
Jak krmit?
Vzdor existujícím zkušenostem
mnoha chovatelů a bezpočtu různých návodů obecně platný a jednoznačně
správný způsob krmení psů pravděpodobně neexistuje. Každý chovatel má
vyzkoušeno, co jeho pejskům vyhovuje a co jim prospívá. Při krmení psa je
nutné brát ohled na jeho individualitu, protože každému psovi chutná něco
jiného. Při krmení psů platí, že není příliš rozhodující forma, ale
obsah a koncentrace živin. Je zcela bezpodmínečně nutné zajistit, aby
potrava v misce nebyla zkažená. Platí to zejména pro horké letní dny. V
tomto případě zbytky potravy, které pes nestačil sníst, je nutné
odstranit a misku pečlivě vymýt. Voda je základ života a platí to i
pro psy. Pes může ztratit veškerý svůj zásobní tuk a polovinu bílkovin a
zůstane naživu. Ztráta pouhé jedné desetiny vody však má fatální následky
(Thornell 1988). Proto by pes měl mít přístup ke kvalitní, nezávadné vodě
neustále. Denní potřeba vody u je dospělého psa 35-50 ml/kg živé
hmotnosti (Gebauer 1990). Potřeba vody je podstatně vyšší u štěňat, mladých
psů, kojících fen a zvyšuje se i při zátěži, vyšší teplotě prostředí
a při trávicích poruchách. Stejně tak je potřeba vody vyšší při krmení
suchými krmivy. V některých odůvodněných případech, jako jsou těžké
průjmy, extrémní zátěž apod. je dobré, podávat ve vodě i elektrolyty
(Na, K, Cl) v podobě různých komerčních preparátů.
Ovlivnění vzniku vývojových onemocnění výživou MVDr. Karel Čoudek
Vznik a projev onemocnění nezralého
skeletu je ovlivněn třemi základními skupinami faktorů. Genetické
predispozice jsou do určité míry regulovatelné chovatelskými programy, z
vlivů prostředí je v popředí aktivita jedince a zejména zátěž požadovaná
majitelem v období dospívání. Na třetím místě stojí vlivy výživy,
které jsou v podstatě nejlépe ovlivnitelné majitelem a mohou mít zřejmě
největší přinos pro snížení rizika vzniku onemocnění rostoucího
jedince. Kapitolu o výživě by bylo možné uvést heslem, že žádný extrém
ve výživě není optimální. Tedy ani nadbytek krmiva a přílišné doplňování
minerály, ani nedostatečné krmení, které se většinou objevuje v
souvislosti s doma připravovanými dietami nebo krmením komerčních diet, které
nezohledňují požadavky rostoucích zvířat. Obecně je v dnešní době možno
říct, že překrmování je nejčastějším faktorem podílejícím se na
vzniku onemocnění pubertálního skeletu. Růst kostí je v zásadě ovlivněn
čtyřmi složkami výživy. Jedná se o energii, bílkoviny, vápník a vitamín
D. Tyto parametry výrazně ovlivňují růst kostry, zejména psů velkých a
gigantických plemen, kteří jsou také v absolutní většině predisponování
pro vznik dříve popsaných onemocnění. Energie ( kalorie ) je základní
faktor ovlivňující růst kostí a jejich remodelaci. Po odstavu jsou nároky
na energii dvakrát vyšší po dosažení 40 procent hmotnosti dospělého
jedince se potřeba snižuje na 1, 6 násobek udržovací dávky. Bylo zjištěno,že
samostatné zvýšení energie u jinak vyvážené krmné dávky nevede k poruchám
růstu, ale je nutno podotknout, že energie je společně s proteinem odpovědná
za příliš rychlý růst jedince při případném překrmování. I
nedostatek energie a příliš pomalý růst vede k problémům, kdy psi s
nedostatečně vyvinutým skeletem pánevních končetin přenášejí váhu na
hrudní končetiny a zvyšují tak zátěž. Z hlediska potřeby energie je rozdíl
mezi plemeny a samozřejmě i jednotlivými psy stejného plemene. Potřebu
energie je třeba zohlednit i vůči fyzické aktivitě psa. Obecně novofudlantští
psi a huskyové mají menší požadavky na energii pro růst německé dogy
zase vyšší. Bílkoviny se podílejí na rozvoji onemocnění pokud jsou podávány
v nadbytku i pokud je jich nedostatek. Nadbytekproteinů je přeměněn na
energii, která je iniciátorem nežádoucího překotného růstu. V krmné dávce
je třeba zajistit potřebu nepostradatelných aminokyselin.Na hladině vápníku
v krvi jsou závislé biologické procesy organismu, jako jsou svalové smrštění,
uvolňování hormonů,nebo srážení krve. Hormonální regulace hladiny vápníku
se děje prostřednictvím parathormonu, kalcitonu ( oba jsou tvořeny v příštných
tělíscích ) a vitamínu D. Uvolňování jednotlivých hormonů je závislé
na hladinách v krvi, cílovými orgány hormonů jsou střeva, ledviny a kost.
Nízká hladina vápníku v krvi vede ke zvýšené syntéze vitamínu D v
ledvinách, výsledkem je potom zvýšené vstřebávání ze střeva a zvýšená
mineralizace skeletu. Proces kontinuálního ukládání a odbourávání vápníku
je u rostoucích zvířat asi stokrát intenzivnější, než u dospělých zvířat.Nízká
hladina vápníku také podporuje tvorbu parathormonu, která odbourává vápník
z kostí, aby byla udržena hladina v krvi. Při nadbytku vápníku se vyplavuje
kalcitonin, který zvýšeně ukládá vápník do skeletu. Nejnebezpečnější
poruchou metabolismu vápníku je dlouhodobý zvýšený příjem v dietě. V
takovém případě dochází k oddálení zrání kostí, oddálení
remodelace, zvyšuje se objem kostí. Mladí psi nemají obranný mechanizmus
proti zvýšenému příjmu vápníku, výsledkem bývá osteochondroza, retence
růstových zón, zpomalený růst. Celkově je možno prohlásit, že absolutní
hladiny vápníku ovlivňují růst kostry větší měrou než poměr vápníku
a fosforu. Vitamín C nemá podle posledních výzkumu žádný vliv na růst
kosti a nejsou pro něj stanovena žádná výživářská kritéria. Psi, na
rozdíl od ostatních masožravců, jsou více závislí na příjmu vitamínu D
v potravě. Tento zdroj je však většinou naprosto dostačující. Zdrojem
vitamínu D jsou prekurzory rostlinného původu - vitamín D nebo živočišného
původu - vitamín D. Komerční diety obsahují většinou 2 - 10 x více vitamínu
D, než jsou doporučené limity. Z tohoto důvodu je rachitida u malých zvířat
vzácná. Hypervitaminoza D je charakterizována vysokými hladinami vápníku a
fosforu v krvi, nechutenstvím, zvracením, svalovou ochablostí, zvýšeným
pitím a močením, celkovou patologickou mineralizací, kulháním. Příčinou
je ve valné většině případů samostatné dávkování vitamínu D
majitelem.
Zásady výživy rostoucích zvířat
Jak poznáte, že vaše štěně má dostatek krmiva ?
Jestliže, mi štěně krmnou dávku rychle sežere a ještě vylizuje misku, příští dávku můžu trochu zvednout, pokud však trochu nechává dávku snížím. Pozor však na překrmování, štěně má být kulaťoučké, ale né zase tlusté. Mohlo by se stát, že by překrmované, tlusté štěně jeho kostra neunesla a mohlo by dojít ke zbortění kostry, nebo k problémům s tlapkami - rozjíždění (rozšlap). - v takovém případě kupte na veterině vašemu štěněti GELAKAN - je to kloubová želatina, která packy během asi jednoho měsíce srovná a snižte dávku krmiva. Jako pomůcku při určování, zdali můj pes, či štěně příjmá dostatek krmiva je samozřejmně jeho vzhledu ale orientačně se říká : Pes by měl denně sežrat tolik žrádla, jako je velká jeho hlava.
U dávkování vitamínů se řídíme návodem, pokud však střídáte krmení vařené s granulemi, pamatujte na to, že granule už vitamíny obsahují, takže už nedávejte doplňujících vitamínů celou denní dávku.
V období růstu zubů potřebuje štěně větší přísun vápníku, pozor však na předávkování. Nedostatek vápníku štěněti ublíží, ale přebytek také.
Nedostatek vápníku se může objevit klopením uší.V tomto případě zvednu dávku vápníku a uši masíruji, popřípadě správně podlepím náplastí, aby ušní chrupavka neztuhla v nesprávném tvaru.
Krmení podle stadia života
Po odstavu je energická potřeba 2 x vyšší, než normální udržovací látkaSpotřeba energie se snižuje na 1, 6 násobek po dosažení 40 % hmotnosti dospělého jedince ( kolem 6 měsíce stáří ) Limitování příjmu krmiva nezmenší dosaženou velikost v dospělosti, pouze ji oddálí, sníží však riziko obezity a onemocnění skeletu u velkých rychle rostoucích plemen psů Orientace je založena na zhodnocení výživného stavu pacienta ( žebra by měla být hmatatelná pod tenkou kožní vrstvou, viditelná mohou být poslední tři žebra ) Krmná dávka musí obsahovat více než 28 % bílkovin zajištujících nejméně 16 % energické potřeby zvířete ( bílkoviny se samozřejmě liší podle stravitelnosti, dostupnosti aminokyselin, obsahu nepostradatelných aminokyselin ) Obsah vápníku v krmné dávce by měl být mezi 1 - 1, 6 % Nejnebezpečnější je nadměrný dlouhodobý příjem vápníku Pokud se štěně příliš brzy převede na dietu dospělých, je nuceno konzumovat větší objemy, aby pokrylo svoji energickou potřebu, v tomto objemu však dochází i k překrmování vápníkem Při krmení renomovaných krmných směsí je další přikrmování vápníkem nejen zbytečné, ale i nebezpečné.
Krmné techniky
Ad libitum ( potravy je neustále dostatek)
Tento způsob krmení se u velkých
plemen nedoporučuje z hlediska překrmování, největší riziko je s tímto
způsobem spojeno v době dosažení 80 - 90 procent váhy dospělého jedince.
Přesné dávkování
Toto krmení je založeno na přesném výpočtu energických potřeb psa, ty se však často dramaticky mění, dávkování je závislé na aktivitě. Dávky se musí často přepočítávat, zvířata by se měla pravidelně vážit.
Omezení času krmení
Toto je metoda volby pro velká a gigantická plemena psů. Krmení 2 - 3 krát denně v délce do 30 minut zvyšuje disciplínu, umožňuje kontakt majitele a psa současně kontrolu zdravotního stavu a kondice zvířete
Shrnutí možností ovlivnění ortopedických onemocnění rostoucího psa výživou: velká plemena psů jsou nejcitlivější na onemocnění kostry. Rychlost růstu, konzumace krmiva, specifické živiny a krmné techniky ovlivňují optimální vývoj kostry. Maximalizace rychlosti růstu nezvyšuje celkovou dosaženou velikost psa v dospělosti. Naopak zvyšuje riziko vzniku onemocnění. Psi jsou omezeni ve schopnostech vyrovnat se se zvýšeným příjmem vápníku. Nedostatky živin představují v době krmení kompletních krmných směsí pouze velmi malé riziko.Nejvyšší potenciální riziko pramení z překrmování a nadměrného přidávání minerálů a vitamínu. Nejnáchylnějším obdobím z hlediska vzniku onemocnění po dietetické chybě je období těsně po odstavu a od 3 do 8 měsíce.
Chovné programy
Z obecného hlediska lze chovnými zásahy
ovlivňovat procento výskytu těch chorob, u kterých byla spolehlivě prokázána
dědičnost. Na prvním místě stojí dysplazie kyčelních kloubů. Otázkou
je metoda vyšetření stupně dysplazie, doba vyšetření a šířka selektivního
zásahu.Poměrně spolehlivá je rentgenologická metoda s využitím FCI
kvalifikace. Nutné je přesné dodržování zásad evidence vyšetřovaných
zvířat. Nově rozšířená metoda s použitím čipů by měla být velice
brzy spolehlivou metodou. S rostoucím věkem vyšetřovaných zvířat roste
spolehlivost záchytu pozitivních psů. V USA se vyšetření provádí ve dvou
letech.Vzhledem k faktu, že i negativní rodičovský pár produkuje určité
procento pozitivních jedinců, je nezbytné provádět plemenitbu hlavně těch
psů, kteří mají negativní předky vysoké procento negativních potomků.
Postupně by se měla snižovat hodnota stupně dysplazie, která ještě umožňuje
zvířeti zapojit se do plemenitby. V současné době jsou připouštěna zvířata
do stupně C dysplazie kyčelních kloubů, což je hodnota poměrně vysoká.
Ideální by bylo chovat pouze na psech s negativním vyšetřením, optimální
vzhledem k šířce členské základny některých chovatelských klubů je používat
pouze zvířata se stupněm A a B.
