Prehľadná orientácia na tejto stránke:

Vlastné odporúčania	Prevzaté odporúčania
	Dysplázia bedrového kĺbu
	Osteochondroza
	Panostitída
	Hypertrofická osteodystrofia
	Sekundárny nutričný hyperparathyroidismus
	Očné problémy
	Otužilosť

Vlastné odporúčania:

Rotvajler je v podstate dosť zdravé plemeno, ale netreba zabúdať, že prevencia je vždy lepšia ako liečba. Preventívna starostlivosť začína očkovaním v 6-tich týždňoch veku. Očkuje sa proti "Veľkej päťke" infekčných a zhubných chorôb. Sú to psinka, infekčná hyperkeratóza, leptospiróza, hepatitída a parvoviróza. Zvlášť na parvovirózu je naše plemeno preddispozičné. Prečo je to tak, nevedia vysvetliť ani vedci. Nikdy nepodceňujte toto očkovanie. Z vlastnej skúsenosti môžem potvrdiť, že šteňa, ktoré bolo riadne 2x zaočkované vakcínou TRIVIROVAX uhynulo práve na vírus parvovirózy. Zážitok z umierania šteňaťa patrí medzi najhroznejšie zážitky môjho života. Ďalšie očkovanie je v 12-tich týždňoch. Pred očkovaním treba psa odčerviť. Ja používam prípravok PRATEL, ktorý aplikujem podľa hmotnosti psa priamo na koreň jazyka alebo ho zamiešam do jedla. Po približne 15 dňoch, keď by si telo malo vytvoriť protilátky voči týmto piatim chorobám idem k veterinárovi na odber krvi. Takto dávam skontrolovať hladinu protilátok v krvi. Krvná skúška je jediný spôsob, ako získať istotu. Až po tomto vyšetrení beriem psa na prechádzky vonku.  Vyšetrenie nie je drahé (asi 500,- Sk), ale dokáže psovi zachrániť život. Toto sa stalo aj v prípade Jarroda II. Absolvoval 2 očkovania, prvé vakcínou BIOCAN DHP a druhé TRIVIROVAX a predsa nemal dostatok protilátok v krvi proti parvoviróze. Keby som ho zobral vonku a prišiel by do kontaktu s týmto odolným vírusom, neprežil by. Až po treťom očkovaní, takisto TRIVIROVAXOM prišla z laboratória potešujúca správa a mohli sme chodiť na prechádzky vonku. Dovtedy bol izolovaný od okolia v pivnici, avšak jednoduché hry, výcvik a šantenie prebiehali dnu v dome. Takisto aby si zvykol na auto a okolitý svet, vozieval sa v aute, ale neopustil ho von. Jav nedostatku pritilátok proti parvoviróze po očkovaniach je známy a nastáva vtedy keď šteniatka majú tak vysokú hladinu imunity získanej z materského mlieka, že táto prekryje imunitu získanú z očkovania. Mávajú ju psy, ktoré boli dlho laktované, alebo dominantné zo svorky. Keď sa materská imunita stratí, šteňa je úplne nechránené. Po týchto očkovaniach postačuje preočkovávanie každoročne. 

Ďalšou nebezpečnou vírusovou chorobou je besnota. Prvý krát bol Jarrod II zaočkovaný voči besnote v 6-tich mesiacoch vakcínou RABISIN-R. Toto očkovanie je potrebné takisto opakovať každý rok.  

O odčervovaní som sa už zmienil. Doplním, že odčervovať psa je potrebné pravidelne. Táto prevencia chráni jednak psa a takisto ľudí, ktorí s nim prichádzajú do styku. Začína vo veku štyroch týždňov, lebo záťaž škrkaviek získava šteňa už od matky. Ďalej sa odčervuje po každých 3 mesiacoch, ak pes prichádza do styku s deťmi, inak každých 6 mesiacov, lebo larvy nitkovcov môžu psy nadobudnúť oňuchávaním výkalov iných psov. Nezabúdať na odčervenie pred každým očkovaním. 

Vo veku cca 8 mesiacov sme si na cvičišti všimli, že Jarrod kríva na pravú prednú nohu. Bolo to po privolávačke na nerovnom teréne, myslel som, že nedobre dostúpil pri behu a preto som tomu nevenoval zvláštnu pozornosť. Keď to však neprechádzalo ani po týždni a pes vstával z ľahu do sedu s problémami, navštívil som veterinára. Okamžite dostal antibiotikové injekcie proti možnému zápalu a lieky proti bolesti. Okrem toho mu veterinár naordinoval pokoj a žiadnu námahu. Situácia sa asi po mesiaci a pol trochu zlepšila.  Pri hre a miernom behaní v záhrade alebo prírode sa to však opakovalo a situácia sa zmenila, lebo kríval na ľavú prednú nohu. Preto veterinár navrhol zrengenovanie končatín. Zo snímkov bola vidieť charakteristická pavučinová kresba, typická pre ochorenie panostitídu (info viď. článok o panostitíde). Toto ochorenie je charakteristické pre vývojové štádiá kostí šteniat, zvlášť väčších plemien. Čo je potešujúce, nezanecháva následky v dospelosti. Liek na toto onemocnenie neexistuje, vyžaduje sa šetrenie a mierne obmedzenie pohybu zvieraťa. Odoznieva spontánne a u Jarroda trvalo cca 4 mesiace. 

Je vhodné, ak pes chodí do lesa, alebo lúky s vysokou trávou aplikovať ochranu proti kliešťom. Používam prípravok FRONTLINE, ktorý sa nanáša na zátylok psa. Účinnosť proti kliešťom je 1 mesiac a proti blchám 3 mesiace. Jarrod ho dostáva 2x do roka, v máji a v auguste. 

Prevzaté odporúčania:

Onemocněnia nezralého skeletu MVDr. Karel Čoudek

Dysplázia bedrového kĺbu (DBK)

Je to jeden z najväčších problémov RTW. Jedná sa o deformáciu kĺbovej jamky a hlavice v bedre, čo v neskoršom živote spôsobuje veľké bolesti. Dysplázia sa zo 40% považuje za dedičnú chorobu. Pozorovaním pohybu zvieraťa sa nedá určiť, či sú kĺby postihnuté ochorením (okrem vynímočne ťažkých prípadov) alebo nie. Jedine rentgenom to možno stanoviť presne. RTG snímky sa robia v jednom roku v celkovej anestézii. Pri vyhodnocovaní snímkov sa za minimálnu hodnotu považuje 0 a za maximum 53. Čím nižšie, tým menší stupeň dysplázie. Vo významnej miere možno zabrániť šíreniu ochorenia selektívnym chovom a na rozmnožovanie a chov používať výlučne rentgenované zvieratá. Ak vlastníte psa s DBK, pomôcť mu môžete jedine chirurgickým zásahom.

Osteochondroza ( OCD )

Aby byl zajištěn snadný posun kloubních ploch po sobě, jsou konce kostí, které se kloubí, pokryty kloubní chrupavkou, která má své charakteristické uspořádání a mezi styčnými plochami se nachází malé množství vazké tekutiny - synovie. Při osteochondroze dochází k poruše enchondrální osifikace se vznikem defektu na kosti pod kloubní chrupavkou. Při osyfikaci vznikají z původně chrupavčitých nebo vazovitých základů kosti. Osifikace začíná v bodě, označovaném jako osifikační centrum, které se formuje v místě vstupu cév. Podle toho, kde se nová kost tvoří, rozlišujeme osifikaci perichondrální - od povrchu chrupavky směrem do jejího středu, a osifikaci enchondrální - začíná uvnitř hmoty chrupavky. Dlouhé kosti končetin vznikají ze tří osifikačních center. Nejprve osifikují oba konce kosti perichondrálně ( vytváří se tělo kosti ), o něco později osifikují oba konce kosti enchondrálně. Po určitou dobu přetrvávají mezi tělem a konci kosti chrupavky, které neustále rychle rostou a zároveň podléhají z obou stran osifikaci (růstové chrupavky ) Takto roste kost do délky. Po ukončení vývoje chrupavky zcela zkostnatí a zanikají, jediným místem, kde trvale zůstávají jsou konce kostí jako kloubní chrupavky. Do šířky kost roste endesmální osifikací z periostu ( okostice ), kdy nové vrstvy kosti přikládají k povrchu. V místě léze kloubní chrupavka zesiluje, je narušena její výživa a konečně se může od kosti odklopit, případně zcela odloučit od kloubní dutiny. To způsobuje následné dráždění v kloubu se zvýšenou tvorbou synovie a rozvojem sekundárních artrotických změn. Postihuje nejčastěji velká a těžká plemena psů ve věku 5 - 10 měsíců, příčina je neznámá, uplatňují se pravděpodobně mechanické a traumatické vlivy. Místem postižení bývá nejčastěji kloub ramenní ( hlavice ramenní kosti ), méně pak kloub loketní ( vnitřní kondylus ramenní kosti ), kolenní ( oba kondyly stehenní kosti ), hlezenní. Často se vyskytuje oboustranně a může být postiženo i více kloubů současně. Klinicky se projevuje otokem, kulháním a bolestivostí, příznaky se zhoršují po zátěži. Onemocnění je prokazatelné rentgenologicky. Léčba spočívá v chirurgickém vyjmutí odloučené chrupavky a až do doby přehojení defektu novou chrupavkou ( ne však již plnohodnotnou ) omezení pohybu.

Panostitída

Onemocnění středních a velkých plemen psů ve věku 5 - 24 měsíců, s výraznou predispozici právě u NO. Může však postihnout i dospělé psy. Primárně je postižena kostní dřen, dále se onemocnění šíří na celou kost. Klinicky se projevuje chronickým, přesouvajícím se různě výrazným kulháním. Při vyšetření zjišťujeme palpační bolestivost těl dlouhých rourovitých kostí, nejčastěji kosti loketní, ramenní a stehenní, bolestivost, případně i zvýšenou teplotu. Příčina onemocnění není známá. Panostitida má charakteristický rentgenologický obraz s obláčkovitým zastíněním dřeňové dutiny kosti a zesílení kostní kompakty a její diagnostika nečiní zpravidla žádné obtíže. Nutno ji odlišit od ostatních onemocnění končetinového skeletu. Panostitida se označuje jako onemocnění samovyléčitelné. tzn., že její příznaky zpravidla samy odeznívají i bez lékařské intervence zpravidla přibližně do 6 - ti týdnů. Může se však objevit znovu na stejné či některé další končetině. V době trvání epizody onemocnění je kost náchylnější k infekčním inzultům, proto je vhodné u spojených s horečnatými stavy podávat antibiotickou clonu. U středně silných příznaků postačí podávání nesteroidních protizánětlivých a analgetických přípravků tlumících klinické příznaky panostitidy. Nejdůležitější je klidový režim zvířete po dobu alespoň jednoho měsíce, který je dostačující i k léčbě mírných příznaků onemocnění.

Hypertrofická osteodystrofie

Onemocnění postihující rychle rostoucí, velká a gigantická plemena psů ve věku 3 - 7 měsíců. Příčina onemocnění je neznámá, hypoteticky se udává do souvislosti s dietetickými faktory - nutriční překrmování, imbalance Ca a P, deficience vitamínu C, zánětlivá onemocnění kostí. K změnám predisponuje pravděpodobně také nadměrný příjem energie a bílkovin v krmivu, spojený s vysokou dávkou vitamínu D a fosforu. Místem postižení je dolní třetina kostí předloktí nebo kosti holenní. Klinicky se projevuje bolestivostí, otokem, nechutenstvím, průjmem, potácivostí a proměnlivě zvýšenou teplotou. V konečném důsledku může vést toto onemocnění k předčasnému uzavření růstové zóny loketní kosti vedoucí pak k různým deformitám kostí s chybným postavením končetin. Léčebně je nejdůležitější snížení přísunu bílkovin a energie, podávání analgetik, u případů u kterých byla dietetická opatření nasazena pozdě je nutné řešit vznikající deformity chirurgicky.

Sekundární nutriční hyperparathyroidismus

Vápník má v látkové výměně významnou roli, a proto se musí jeho hladina v krvi udržovat v konstantním stavu parathormonem ( hormon příštítných tělísek ), vitamínem D a kalcitininem ( hormon štítné žlázy ). Vlivem přebytku fosforu a relativního nedostatku vápníku v krmivu dochází v krvi k porušení poměru mezi Ca a P, který se organismus snaží vyrovnat zvýšením hladiny Ca vyplavením parathormonu, který indikuje uvolnění zásob vápníku z kostí. Postrahovaná definice vede k hypertrofii ( zbytnění ) přištítné žlázy. Klinicky se onemocnění projevuje kulháním, častějším výskytem zlomenin, průjmy. Léčebně se musí změnit způsob výživy s přídavkem vápníku, klidový režim.Onemocnění je nutné odlišit od renálního hyperparatyreoidismu, který je způsobený ledvinnou nedostatečností spojenou se zvýšeným zadržováním fosforu. Další mechanismus je totožný.

Očné problémy

Entropia, čiže vchlípenie viečok je možné badať u psov s hlboko zasadenými očami a privoľnou kožou na hlave. Spôsobuje bolestivosť a môže spôsobiť vredy na oku. Tento problém neignorujte, sám sa nestratí. tento stav je spôsobený dedičnosťou a pomoc spočíva v chirurgickom zákroku. 

Zápal spojiviek je infekčné ochorenie, ktoré vyvoláva slzenie a žltú farbu očí. Liečba spočíva v potieraní oka antibiotikovou masťou. 

Biely sekrét z kútikov oka u RTW nesignalizuje žiadny problém. Je to typický znak psov s prevýsajúcimi gambami.

Otužilost

Vhodné osrstění a termoregulační schopnosti psa jsou další důležitou vlastností, díky které můžeme psy využívat v téměř všech zeměpisných polohách. Ve středoevropských klimatických podmínkách nebývají extrémně vysoké teploty, které by výrazně omezily použitelnost psa pro hlídání objektů a ochranu osob. Přesto bychom měli brát v úvahu několik rad a doporučení, aby snížení jeho výkonnosti bylo co nejmenší. Především prostor, kde pes pobývá většinu dne, by měl být vzdušný a poskytovat mu dostatečný stín. Samozřejmostí je neustálá možnost napít se několikrát denně obměňované čerstvé vody. Pokud se psem cestujete v horkém létu a následně od něho budete požadovat výkon ve službě, na výstavě, v myslivosti nebo ve sportu, udělejte vše pro to, aby měl váš pomocník a přítel pohodlí, nebyl vystaven přímému slunečnímu záření a byl ovíván přiměřeně proudícím vzduchem. Je-li cesta dlouhá, pak krátká zastávka k vyvenčení a napojení nebude ztrátou času. Naopak se vyvarujte zastávky, kdy budete pečovat jen o svoji tělesnou schránku. Věřte, že i půlhodinový pobyt ve stojícím a rozpáleném autě je pro psa utrpením, ale také vyčerpávající. Pes na rozdíl od člověka se při vyšších teplotách potí jen nepatrně a nadměrného tepla se zbavuje především zrychlenou dechovou frekvencí. Znamená to, že zvýšená námaha hrudního a bráničního svalstva psa unavuje a zvyšuje spotřebu energie. Například majitelé chrtů proto doporučují psům ve výkonu obohatit krmivo o jednu až dvě lžíce sádla, které je vhodným zdrojem koncentrované energie a mechanismus spalování v organismu psa navíc omezuje dehydrataci. Netřeba snad ani připomínat, že intenzivní dýchání se značně otevřenými čelistmi a vyplazeným jazykem nebudeme psovi ztěžovat nedostatečně velkým náhubkem. Pro nás Středoevropany je důležitější přizpůsobivost psa chladu. Je například známo, že pro převažující chov a držení boxerů v bytech se silně projevila jejich malá odolnost vůči chladu, a proto bylo toto jinak bezesporu kvalitní plemeno pro služební účely vyloučeno z nákupu pro potřeby bývalé čs. armády. Malá odolnost proti chladu se projevovala menší chutí k výcviku v zimě, vyšší nemocností, revmatismem a docházelo k jejich vyššímu "opotřebování". Tyto psy nebylo možné zařazovat do služeb v horských a podhorských oblastech. Přitom nezhýčkaní dobrmani - se srstí blízkou boxerům - mají výrazně lepší odolnost proti chladu.

Co tedy dělat, aby pes měl dostatečnou odolnost proti chladu? Začít se musí samozřejmě u štěněte. Po odstavení od matky musí mít dostatečný a nejlépe kdykoliv možný výběh. Každý pes má mít boudu přiměřenou své velikosti a ještě s předsíňkou nebo závětřím. To proto, aby byl schopen si ji vyhřát a neměl zbytečné energetické výdaje, nemluvě o nemocech z podchlazení. Nejlépe splňuje požadavky na udržení tepla bouda s dvojitými stěnami s polystyrénovou výplní nebo alespoň ze silnějších falcovaných prken. V mrazech je rovněž nezbytná suchá vystýlka ze slámy, pilin nebo nepotřebných svršků. Vše je vhodné každých 14 dnů obměňovat, při vlhkém počasí častěji. I tak ale musíme počítat, že pes držený venku a vykonávající terénní službu má v zimě vyšší energetické výdaje k udržení přirozené tělesné teploty. Proto se krmná dávka zvyšuje o 10 až 20 %. Pozor však na překrmování! Pes má být v tzv. pracovní kondici, to je stav, kdy je dobře osvalený s mírnou tukovou ochrannou vrstvou. Odolnosti proti chladu významně přispívá i péče o srst. Špatná péče o srst mívá za následek zhoršení látkové výměny a tepelné regulace. Vytváří příznivé podmínky k množení parazitů a ke vzniku kožních onemocnění. Nedokonalá péče o srst psa se pak projevuje i jeho nižší výkonností při hlídání či jiném využití. Vykonáváme-li službu se psem za krajně nepříznivého vlhkého a studeného počasí, můžeme svého pomocníka proti nachlazení chránit přikrývkou z celtoviny. Při mrazech, vykonává-li pes službu na stanovišti, má mít k dispozici rohož, venku je nutný jednoduchý přístřešek, který navíc psa chrání proti dešti a proudění vzduchu. Při využití psa k volnému střežení v objektu nebo pochůzkové službě při mrazech a vysokém sněhu dochází k vyššímu energetickému výdaji, pes se rychle vyčerpá. Proto se doba služby psa přiměřeně zkracuje a při pobytu na stanovišti delším než 8 hodin se přikrmuje, zpravidla 1/3 denní krmné dávky. Při mrazech do -8 °C se doporučuje zkrácení pobytu na strážním stanovišti na 8 hodin, do -15 °C na 6 hodin a do -20 °C na 3 hodiny a při teplotě nižší než -20 °C se zavádět psy nedoporučuje. V mrazech samozřejmě musí být pes napájen vlažnou vodou. Pes po pracovním výkonu bývá uhřátý a jeho napojení ledovou vodou může zapříčinit nechutenství a průjmy, které mohou být až krvavé. Při vysoké sněhové pokrývce se doporučuje, není-li možné ji odhrnout, vyšlapat chodníčky podél oplocení a v místech, kde pes obvykle hlídá. I přes uvedená doporučení je nutno konstatovat, že volnost a přirozená možnost pohybu je pro psa to nejlepší, aby si s běžnou nepřízní počasí poradil sám. Jeho srst je dobře uzpůsobena k tepelné izolaci i ochraně těla proti vodě. I dobré ubytovací podmínky otužilý a dobře osrstěný pes rád vystřídá například za spánek ve sněhovém záhrabu a celtovinu proti dešti za přirozenou možnost oklepání srsti. Je proto důležité, aby každý, kdo využívá psa pro střežení, uvedl do souladu potřebu služby s potřebou ochrany psa před nepřízní počasí.